Jak může vypadat vyzvedávání ze školky…

Ze školky vyzvedávám svého syna Toníka na rozcestí pod Svincem. Teda, měla bych. Ale moc často se mi to nepovedlo. Proč? Protože skoro VŽDYCKY jedu dřív, abych mu mohla jít na ten kopec naproti. Je to mých 15 minut pro sebe, v lese, v tichu. Je to lepší než meditace. A taky je to nadevšechny rozvojové semináře.

Protože v lese je všechno. Les mě bere takovou jaká jsem. Nesoudí, nehodnotí, jenom tam je. Ať udělám cokoliv, je pořád stejný.

Třeba včera, jsem si za těch 10 minut o samotě v lese vyřešila dvě dilemata, nad kterýma jsem si poslední dny lámala hlavu. Odpověď prostě přišla jen tak. 


Pak jsem potkala děti a po zpáteční cestě jsme si s Tondou společně “odžili” vše, co provázelo náš den. Byly tam slzy, byl tam odzbrojující smích i moudrost, kterou přes den v lese načerpal. Tyhle naše odpoledne po školce miluju. Už se těším na to další.

A co vy? Jak vypadá Vaše vyzvedávání ze školky? Umíte si ho s dětmi užít?